Nic nenasvědčovalo tomu, že by se mělo něco pokazit. Tento plánovaný postup byl zvolen na základě předchozích zkušeností. Nicméně situace se nečekaně změnila ve chvíli, když lékaři zahájili operaci.Keeley vzpomíná, jak se náhle cítila nevolně a jak na monitoru viděla, že její srdeční činnost se zastavila. „Viděla jsem, jak se EKG linka na monitoru zplošťuje a uslyšela jsem dlouhé pípnutí,“ popisuje tyto děsivé okamžiky. Po pár minutách znovu přišla k vědomí, když jí lékaři prováděli masáž srdce. Brzy však opět ztratila vědomí.Když se probudila, slyšela pláč své novorozené dcery. „Pamatuji si, jak nade mnou stála anestezioložka a stále volala mé jméno,“ vzpomíná Keeley, přičemž dodává, že tento obraz jí pronásledoval ve snech ještě šest měsíců po porodu. „Cítila jsem se, jako bych dvakrát zemřela,“ řekla deníku The Sun.Přestože Keeley pociťovala nesnesitelnou bolest na hrudi – pravděpodobně způsobenou zlomenými žebry během masáže srdce a zasáhnutím defibrilátorem – byla s dcerou propuštěna z nemocnice již druhý den po porodu. Sophie, její novorozená dcera, se narodila ve zdraví a vážila 3 200 gramů.
„Stále jsem měla velké bolesti a propuštění domů mi připadalo příliš brzy,“ sdílí své pocity Keeley. Zranění jí znemožňovala se volně pohybovat a dokonce jí byly bolestivé momenty, kdy Sophie ležela na její hrudi. Navzdory tomu navazuje Keeley se svou dcerou velmi silné pouto, které jí pomáhá překonat těžké časy.Od této stresující události trpí Keeley posttraumatickou stresovou poruchou. Přiznává, že nikdy předtím neměla problémy s duševním zdravím, ale zážitek z porodu jí způsobil úzkostné stavy a mučivé vzpomínky. Keeley, která pracuje jako cestovní poradkyně a podniká v oblasti výzdoby vánočních stromků, stále cítí nepříjemné pocity, když na celou událost vzpomíná. Lékaři jí ani po letech nedokázali přesně říct, co se tehdy stalo.Wilsonová však věří, že nejhorší traumatické stavy má již za sebou. Ukazuje tak obrovskou sílu a odolnost, která ji pomohla překonat nejtemnější chvíle jejího života.