Zavzpomínejte na sladké socialistické nápoje. Kdo v dobách před rokem 1989 nepil pivo, tak pil limo jako Ovocit, Amara, Broňa, Citrokola i legendární Kofola

964
Sdílejte

Každý člen rodiny si pak podle chuti mohl připravit nápoj, který mohl být více či méně koncentrovaný.Československo bylo tehdy cukrářskou velmocí, což se odráželo i ve výrobě sirupů – cukr převažoval nad vším ostatním. Ačkoliv se dělaly v různých ovocných verzích jako „Zahradní směs“ nebo „Lesní směs“, chutnaly skoro stejně – velmi sladce. Výjimkou byl sirup Amara, populární již v 60. letech, který obsahoval méně cukru a měl v sobě chinin. Jeho jasně zelená barva lákala zákazníky na kilometry daleko, vzpomíná na něj bývalá prodavačka Věra Temlová.V druhé polovině 70. let způsobil velký rozruch sirup Ovocit. Ten skutečně chutnal podle ovoce, které se smálo z etikety. Moderní etiketa s postavičkou zahradníka Ovocínka byla pro děti velmi atraktivní a převyšovala hlemýždě ze Zahradní směsi nebo veverku z Lesní směsi.Domácí výroba limonád měla své místo také. Socialistický „Soda Stream“ nebo sifon byl běžným vybavením každé kuchyně. Hliníkové či skleněné sifonové láhve umožňovaly domácí výrobu limonád. Květa Jirásková z Karlových Varů vzpomíná, jak sifon občas ztroskotal a kysličník uhličitý se nedostal celý do lahve, ale i tak děti milovaly domácí limonády.

Mezi oblíbené nápoje patřila také limonáda Broňa s broskvovou chutí, která inspirovala vtipný slogan „Limonády Broňa, co porazí aj koňa“. Kromě ní byly dostupné limonády malinové, citronové či pomerančové. V pohostinstvích spotřebního družstva Jednota se daly koupit také speciality jako Citrokola, na kterou vzpomíná se smíchem prodavačka Věra Temlová. Výrobu limonád zajišťovaly sodovkárny, lihovary a konzervárny pod značkami jako Rekord, Kord nebo Fruta. V roce 1974 pak Vinařské závody v Pezinku uvedly na trh Vineu, která si svými chutěmi rychle získala příznivce.Pro ty, kteří nepreferovali perlivé nápoje, byl k dispozici džus Pompela. Pomerančový nápoj v plastovém kelímku s hliníkovou fólií byl oblíbenou součástí školních svačin v 80. letech.Obohacení trhu o nápoj Kofola vzniklo s cílem efektivně využít zbytky z výroby kávy. Po roce 1957 Výzkumný ústav léčivých rostlin v Praze představil sirup Kofo vyrobený z kávových sazí s obsahem kofeinu, louhovaných v teplé vodě s malinovým listím a lékořicí, s přídavkem karamelu, pomerančové esence, anýzu a kardamomu. První Kofoly se vyráběly od roku 1960 v Pražských cukrárnách a sodovkárnách (tehdy Národní podnik Zátka). Tento domácí kolový nápoj si rychle získal popularitu a rozšířil se do dalších závodů po celém Československu.Coca-Cola pronikla do Československa v roce 1968 a symbolizovala společenské postavení, neboť stála 4,50 Kčs za 250 ml. Vyráběla se v závodech brněnské Fruty v Modřicích podle americké licence. Na konci 80. let se pak v závodech karlovarské Becherovky začala vyrábět také Cherry Cola.Tato sladká socialistická éra nápojů, přestože byla v mnohých ohledech jednoduchá, zůstává nezapomenutelnou součástí československé historie a nostalgických vzpomínek.

Kam dál?

Jaké bylo bydlení za starého režimu : Paneláková revoluce. 3+1 v socialistickém Československu stálo 175 Kčs měsíčně

Sněženky a machři: Co se tehdy dělo? Viki Cabadaj se vetřel na konkurz kvůli omluvence, Kopta neuměl lyžovat, film se nesměl promítat

Ničivé deprese zapíjel alkoholem. Opilý i ve filmu. František Husák měl na alkohol tajnou skrýš. Zemřel v 55 letech, dodnes je to záhadou

Zavzpomínejte s námi na věci, které patřily k našemu dětství. Mléčné bary, telefonní budky a cigaretový dým všude

Měli jsme se za socialismu opravdu lépe? Pojďme se podívat, kolik co stálo : Mléko za necelé dvě koruny, pivo za korunu čtyřicet a máslo za deset

Další články