Obce, které nebudou schopny tyto služby vlastními silami zabezpečit, by byly donuceny se spojit se sousedními obcemi.
Poslanec Jan Jakob, šéf poslaneckého klubu TOP 09 a autor návrhu, tvrdí, že pro obyvatele obcí nejde o negativní opatření, ale naopak o výrazné zlepšení kvality jejich života. Integrace základních služeb by podle něj vedla k modernizaci venkova a snížení jeho vylidňování. „K čemu je vám obecní úřad se starostou, když pro děti nemáte školku nebo pediatra,“ argumentuje Jakob.
Motivace ke sloučení
Cukrem, tedy motivačním prvkem, je příslib zvýšeného financování pro investice a rozšiřování služeb, pokud se obce rozhodnou pro sloučení. Tímto způsobem by získaly nové dotace, na které by jinak nedosáhly.
Jan Jakob si uvědomuje, že podobné snahy v minulosti narazily na silný odpor kvůli místnímu patriotismu. Proto se vyhýbá slovům jako „rušení“ či „slučování“ obcí a raději hovoří o „optimalizaci“, „modernizaci“ a „efektivnosti“. Součástí reformy by také byla opatření na ochranu pravomocí menších částí obcí, například přes volené osadní výbory.
Kontext problému
Česko má podle dostupných údajů 6250 obcí, což je v přepočtu na počet obyvatel nejvíce v Evropě. Tento stav je neefektivní a nákladný. Národní ekonomická rada vlády (NERV) již v minulosti navrhovala snížení počtu obcí a případné sloučení těch menších pod tisíc obyvatel. Podle ekonoma Aleše Roda starostové těchto malých obcí často nejsou schopni plně pochopit a zvládnout množství administrativy, která je na ně kladena.
Nejmenší obce mají obvykle jen jednoho až dva zaměstnance, kteří zajišťují všechny činnosti od účetnictví po údržbu obce. Peněz na investice bývá málo a většinou musí spoléhat na dotace.
Návrhy a jejich budoucnost
Jakobův návrh je ambiciozní a staví na studiích, které uvádějí optimální velikost obcí na tři až pět tisíc obyvatel. Jan Jakob navrhuje motivační přístup a zvažuje možnost zpřísnění pravidel po určité době, aby motivace byla ještě vyšší.
V minulosti si venkov prožil nucené slučování do „střediskových“ vesniček během komunistického režimu, což vzpomíná s nevolí. Jakýkoliv nadiktovaný plán z vrchu je tedy podle Jakoba nereálný. Proto TOP 09 zvažuje další motivační opatření, například jednorázové dotace pro obce, které se dobrovolně sloučí.
Přesto však bude mít TOP 09 se svým návrhem těžký boj. Odpor již dříve projevili členové Svazu měst a obcí i někteří ekonomové. Vláda ani koalice Spolu nevykazuje velké nadšení pro tyto změny.
Ministr financí a místopředseda ODS Zbyněk Stanuara upozorňuje na vysoký počet obcí v Česku, ale takový plán nepodporuje. Kolektivní sdílení určitých služeb mezi obcemi, jak navrhuje STAN, je možné řešení, ale podle Jakoba není systémové.
Plán TOP 09 je však jednoznačně zaměřen na snížení roztříštěnosti obcí, úspory a zvýšení efektivity samosprávy, což zůstává velkým tématem této strany.
