Marian Jurečka oslovil veřejnost s prosbou o pomoc. Spustil lavinu nenávistných reakcí a ostrých kritik

Veřejnost reagovala skepticky a mnozí Jurečku obvinili z pokrytectví. Argumenty se soustředily kolem názoru, že zaměstnankyně Ministerstva práce a sociálních věcí má dostatečné finanční zdroje a že by sbírka měla být interní záležitostí mezi vládními kolegy. Objevily se i hlasy, které ministra kritizovaly za to, že v těžkých časech, kdy mnoho obyčejných lidí čelí existenčním problémům, žebrá o peníze na sociálních sítích.Tato veřejná reakce může být zčásti odrazem hluboké nedůvěry k politické elitě. Lidé jsou často přesvědčeni, že politici žijí v odděleném světě plném výhod a příležitostí, kde si navzájem pomáhají bez nutnosti žádat o pomoc obyčejné občany. V době, kdy jsou sociální sítě hlavním komunikačním nástrojem politiků, je snadné domnívat se, že každý jejich krok je kalkulován k získání politických bodů. Cynické a odmítavé reakce veřejnosti často pramení z přesvědčení, že politici sledují především svůj vlastní zájem.