Další skvělou rolí byla pro ni postava Anny Urbanové v seriálu Vlak dětství a naděje z roku 1985, kde pronesla slavnou větu: „Na tra*ický život jsem já pes!” Co se týče televizních seriálů, hrála v Hříšných lidech města pražského, Fantomu operety, Arabele, Panu Tauovi, Kamarádech, Návštěvnících, Slavných historkách zbojnických, Pohádkách z větrné lhoty a dalších. Jednu z posledních výrazných rolí měla v seriálu Přítelkyně z domu smutku (1992), kde si zahrála trestankyni Helgu.
Zajímavé je, že Helena Růžičková začala svou hereckou kariéru již jako čtyřletá ve filmu Babička z roku 1940. V 50. letech a dále se objevila v mnoha známých filmech jako Metráček, Dívka na koštěti, Tři oříšky pro Popelku, Pane, vy jste vdova!, Zítra to roztočíme, drahoušku, Což takhle dát si špenát, Adéla ještě nevečeřela, Prázdniny pro psa a dalších. Hrala také úžasnou čarodějnici v pohádce O princezně Jasněnce a létajícím ševci z roku 1987.
Čarodějnice, kartářka a autorka knih
V roce 1992 hrála hlavní roli ve filmu Trhala fialky dynamitem a naposledy se objevila v Troškově Kameňáku 2 z roku 2004. Helena Růžičková zemřela rok po smrti svého manžela a pět let po smrti svého syna Jiřího, když statečně bojovala s nevyléčitelnou nemocí. O svém boji s rakovinou napsala několik knih a založila nadaci Slon na pomoc opuštěným dětem.
A co její věštecké schopnosti? Od 90. let se velmi zabývala okultismem, věštěním z kávové sedliny a numerologií. V roce 1970 si ve filmu Vražda ing. Čerta zahrála kartářku, což možná poukazovalo na její vlastní věštecké schopnosti. Psala také ezoterické knihy, snáře a kuchařky se synem Jiřím.
Helena Růžičková byla mimořádně všestranná osobnost a její odkaz zůstane navždy součástí české kultury.