Volný čas dětí byl rovněž ovlivněn ideologií. V roce 1949 vznikla Pionýrská organizace Československého svazu mládeže, která byla později v roce 1970 organizována vládnoucí Komunistickou stranou. Členství v Pionýru nebylo povinné, ale děti byly motivovány k tomu, aby se členy staly, pokud pocházely z rodin se „správným“ původem. Pionýrské tábory, ačkoliv ideologicky nabité, nabízely dětem také aktivity v přírodě, navazování nových přátelství a možnost prožívat své první lásky.Pionýrské tábory měly specifický řád s rozcvičkami, nástupy a bodováním úklidu. Tyto aktivity byly vnímány jako součást normálního řádu a ne jako politický tlak. Také rekreace pořádané ROH nabízely podobnou míru organizovanosti a byly přístupné od roku 1960 i dětem.
Děti v době socialismu neměly přístup k moderním technologiím jako dnes. Volný čas trávily venku, hrály hry jako Krvavé koleno, skákání gumy nebo Honzo, vstávej. Hřiště a klepadla byla místem setkávání, kde si děti povídaly a hrály. Měly více volného času než dnešní generace a musely si často zábavu najít samy, protože organizované kroužky nebyly běžné.Doma měly děti k dispozici hračky jako igráček, mončičák, plechový traktůrek nebo stolní hry jako Dostihy a sázky a Člověče, nezlob se. Tyto hry a hračky dodnes vzpomínají Husákovy děti jako součást svého dětství. Některé z těchto retro hraček jsou populární dodnes, což svědčí o jejich stálé atraktivitě.Takto vypadalo dětství v Československu během socialismu, plné struktury, ideologické výchovy a unikátních zážitků, které většina pamětníků nese ve svém srdci dodnes.