Zpěvák a kytarista skupiny Olympic Petr Janda : Teď už bych bratrovi prominul. Pokud by se omluvil

A můžu říct, že kdybych už nebyl tak starý, chtěl bych ještě další dítě. Má žena Alice by do toho šla, u ní by to nebyl problém. Já už mám ale přece jenom svůj věk.Ve filmu jsou také záběry ukrajinské rodiny, která u vás několik měsíců po napadení její země Ruskem žila. Dnes už je zpátky v Oděse. Jste s ní v kontaktu? Ano, telefonujeme si.Dalším dojemným momentem filmu je Jandova zkušenost s hostováním ukrajinské rodiny během války. Tato rodina u něj našla útočiště a Janda je považuje za součást své vlastní rodiny.Nastěhoval jsem je do domku, ve kterém bydlí muzikanti, když v mém studiu nahrávají. Přijeli v prvních dnech války. Řekl jsem původně, že vezmu deset lidí. Přijelo jich ale dvanáct a potom ještě dva. Ubytoval jsem je všechny.  Potom řekli, že už je prý u nich v Oděse klid. Všichni jim říkali, že jejich dům bombardování přestál a že se mohou vrátit. A oni to udělali. Před pár měsíci mi jedna žena volala, že vdává dceru, abych přijel na svatbu. Já ale měl obavy a nejel jsem. Věřím však, že se setkáme někdy jindy, někdy po válce. Beru je jako část rodiny.Celkově „Django“ odráží hloubku Petr Jandy jako umělce i jako člověka, jehož životní hodnoty jsou hluboce zakořeněny v hudbě a rodině. Tento dokument nabízí unikátní pohled na život člověka, který ve svém životě prožil mnoho fascinujících příběhů a který i v pokročilém věku zůstává vášnivě oddán svým blízkým a své umělecké práci.