Přes své úspěchy v zámoří ale Zacha dlouhá léta odmítal reprezentovat Českou republiku. Celkem šestkrát nepřijal pozvánku do národního týmu, často s poněkud zvláštními výmluvami. Spekulovalo se, že za tím mohou být spory mezi vedením českého hokeje a jeho otcem a tvůrcem Kamevédy.
Letos však došlo ke změně a Zacha překvapivě dorazil na probíhající mistrovství světa, kde by měl národnímu týmu významně pomoct. Pokud by jeho účast přispěla k zisku medaile, je pravděpodobné, že by i fanoušci, kteří mu jeho předchozí odmítání reprezentace měli za zlé, definitivně překonali své výhrady vůči němu.
Ať už ale bude Zachovo působení v národním dresu jakkoliv úspěšné, jeho hokejový příběh zůstane navždy spojený s neobvyklými metodami jeho otce. Ten věnoval veškerou energii přípravě syna na sportovní kariéru, stvořil pro něj zcela ojedinělý svět a dovedl ho až na absolutní špici. I když o správnosti a vhodnosti takového přístupu lze pochybovat, nedá se mu upřít, že ve vrcholovém sportu slaví úspěch. Pavel Zacha je toho živoucím důkazem.
