Mnoho lidí této příležitosti využilo a levně je odkoupilo. Získali tak místo na odpočinek v krásné přírodě, kde mohli realizovat své kutilské nápady, pro které ve městě nebyl prostor.Socialismus chalupaření přál. Cestování do zahraničí bylo složité, zato materiál na zvelebování chat se dal sehnat nebo vyměnit za protislužbu. Chalupáři si navzájem vypomáhali a rádi se pochlubili tím, co vlastníma rukama vybudovali. Trávit víkendy na chatě se stalo takřka národním zvykem.Chaty a chalupy zažívaly největší rozkvět v 70. a 80. letech. Pro mnoho lidí to bylo jediné místo, kde mohli trávit volný čas podle svých představ, daleko od všudypřítomné ideologie. Na druhou stranu, ne všichni mladí chalupaření milovali. Mnozí by raději jeli s kamarády na výlet nebo koncert, než natírali plot na chalupě. S věkem a vlastní rodinou však často objevili to pravé kouzlo venkova.I když možnosti cestování jsou dnes neomezené, fenomén chalupaření nezmizel. Naopak, pandemie covidu-19 způsobila nový příliv zájemců o chaty a chalupy. Ceny nemovitostí na venkově loni vzrostly o desítky procent. Češi tak i nadále patří mezi přeborníky v chalupaření.
Kam dál?
- Hospody a restaurace za socíku: Nahrazovaly komunitní i společenský život nebo třeba inzertní rubriku: často jste tu sehnali vše – od instalatéra po jakékoli nedostatkového zboží
- Odpadlík Lorenzo Lamas se nesmířil se stárnutím a zohyzdil se plastikami. Dnes byste ho nepoznali
- Fronta na všechno, nedostatek a nekvalitní potraviny. Jaký byl život v socialistickém Československu
- Kosmetika za socíku? Nivea, pitralon, Živé květy a šeříkové mýdlo. I za socialismu se chtěly ženy líbit