Zábava na tomto jednoduchém herním prvku spojovala generace dětí. Ať už jste vyrůstali v 70., 80. či 90. letech, jízda na houpadle Kohout pro vás byla významnou součástí dětství. Sdílíme tento zážitek napříč věkovým spektrem. Je to jedno z pojítek, které nás vrací do časů našich mladých let.Jsem si jistý, že nejsem sám, kdo na houpadlo Kohout nedá dopustit. Bylo to obyčejné houpadlo, ale pro nás znamenalo bránu do světa fantazie a zábavy. Kdykoliv si na něj vzpomeneme, rozzáří nám to tvář a zahřeje u srdce.Kéž bychom se mohli třeba jen na chvilku vrátit do oněch bezstarostných let a znovu se zhoupnout na zádech barevného kohouta. Bohužel to není možné. Ale můžeme si tyto krásné okamžiky připomínat a předávat je dalším generacím. Vyprávějme svým dětem a vnoučatům, jaké to bylo jezdit na tomto jedinečném houpadle. I když už neexistuje fyzicky, může dál žít v našich srdcích a vzpomínkách.Houpadlo Kohout je nesmazatelným symbolem dětství mnoha generací Čechů a Slováků. Bylo to víc než jen kus kovu a dřeva. Bylo to místo radosti, bezpečí a nekonečné fantazie. Až bude zase slunce hřát a vy půjdete kolem pískoviště, zkuste si na ty chvíle zavzpomínat. V duchu usednout na houpadlo a nechat se unést zpět do zlatých časů dětství.
Kam dál?
- Čím jsme se voněli za socialismu? Ženy Živé květy a muži zase Pitralon. Fáčko bylo vrchol luxusu!
- Období 70. a 80. let mělo své kouzlo. Na dětství v této době vzpomíná každý jenom pozitivně
- Pamatujete hospody v 80. letech ? Frčely čtyřky, pivo, guláš se šesti, gothaj s cibulí a dršťková polévka!
- Zavzpomínejme co jsme museli mít jako děti v devadesátkách. Házely jsme koulemi, česaly koně, lepily plakáty, hltaly Bravíčko