Mezi nejrozšířenější zvyky patřilo barvení a zdobení vajec, pletení pomlázek z vrbového proutí a hodování. Na Velikonoční pondělí chodili chlapci a muži šlehat děvčata a ženy pomlázkou, za což dostávali malovaná vajíčka. Tento zvyk měl podle tradice zajistit mládí, plodnost a krásu po celý rok.I když se Velikonoce nesměly oficiálně spojovat s náboženstvím, mnoho věřících tajně navštěvovalo kostely na velikonoční bohoslužby. Konaly se i skrytě v soukromí. V některých rodinách se udržovala tradice svěcení velikonočních pokrmů.V obchodech se daly koupit čokoládové zajíčky, sladkosti a perníky s velikonočními motivy. Pekly se mazance, beránci a velikonoční nádivky. Na výzdobu se používaly kočičky – vrbové větvičky.
Kam dál?
- Byla to oblíbená pomůcka za dob našich babiček – dnes už málo kdo ví, k čemu slouží
- Měli jsme se za socialismu opravdu lépe? Pojďme se podívat, kolik co stálo : Mléko za necelé dvě koruny, pivo za korunu čtyřicet a máslo za deset
- V 50. a 60. letech bylo běžné, že lidé v Československu chodili do práce i v sobotu. Po jejich pádu začal chalupářský boom
- Dovolená za socíku? Autokempy, chaty, konzervy, rekreační zařízení ROH i nudistické pláže v NDR
