Jedním z důvodů tohoto nárůstu může být nedostatek včasné a adekvátní odborné pomoci. Pokud se jedincům nedostane dostatečně rychlé a intenzivní péče, jejich onemocnění se může rozvinout do takové míry, že se stane prakticky nevyléčitelným a jediným východiskem se stane žádost o přiznání invalidního důchodu.Invalidizace mladých osob z důvodu psychických poruch má významné dopady nejen na ně samotné, ale i na ekonomiku a společnost jako celek. Pobírání invalidního důchodu totiž často vede ke ztrátě osobní a sociální motivace dále se rozvíjet, vzdělávat a pracovně uplatňovat.Odborníci proto zdůrazňují nutnost výrazného posílení kapacit v oblasti podpory duševního zdraví dětí a dospívajících. Situace je v tomto ohledu v Česku velmi neuspokojivá. Chybí dostatek specialistů a na vytvoření efektivního systému péče se zatím příliš nepracuje.Problematická je i dostupnost psychologické a psychiatrické péče obecně. Čekací doby se počítají na měsíce a mnoho pacientů musí být odmítnuto. Nedostatek odborné pomoci pak vede ke zhoršování stavu nemocných.Mezi mladou generací narůstá především výskyt depresivních a úzkostných poruch, poruch autistického spektra a poruch pozornosti. Ty se navíc mohou v dospělém věku proměnit v závažnější diagnózy končící invaliditou.Faktorů zhoršujících duševní zdraví mladých lidí je více. Patří mezi ně změna životního tempa a stylu, nadměrné užívání sociálních sítí či neočekávané zátěžové situace, na které mladší ročníky nebyly připravené.
V Česku je nezbytná systémová změna v přístupu k péči o duševní zdraví. Měla by zahrnovat rozšíření vzdělávání, poradenství a podpůrných služeb ve školách, navýšení počtu specialistů, zřízení kontaktních míst pro vyhledání vhodné péče a budování sítě center duševního zdraví poskytujících komplexní služby.
