Havel v té době trávil se svou manželkou Dagmar čtyři měsíce v USA, částečně v New Yorku a následně ve Washingtonu. Dagmar Havlová po premiéře dokumentu popsala, jak náročné toto období bylo a jak se obávali, že to dopadne fatálně. Strávila týden v nemocnici po Havlově boku, komunikovala s Madeleine Albrightovou a lékaři.Naštěstí se Havel z mozkové příhody dostal, ale podle slov Dagmar Havlové hned pokračoval v rychlém životním tempu a pití piva, s čímž nesouhlasila. Přála si, aby zůstal s ní, protože by jí chyběl.Dokument měl dvě slavnostní premiéry – první na Pražském hradě, které se Dagmar Havlová zúčastnila, a druhou v kině Lucerna, na kterou již nedorazila. Režisér Jančárek to zdůvodnil tím, že chce ještě vstřebat dojmy z první premiéry, která pro ni byla velmi emotivní.
