Začíná se uvolněním obličeje – čela, očí, tváří, čelistí. Přitom je důležité hluboké a klidné dýchání. Postupně se uvolňují ramena, paže, hrudník, břicho a nakonec i nohy. Při uvolňování si člověk může představovat, jak se mu postupně rozlévá teplo od hlavy až k prstům na nohou.Kromě uvolnění těla je podstatné i vyčištění mysli od stresu a rušivých myšlenek. Toho se dá dosáhnout například představou klidného jezera s modrou oblohou nebo houpací sítě na zahradě za šera. Jako mantru lze v duchu opakovat „na nic nemyslím“.Pro ty, kterým uvolnění těla dělá obtíže, může pomoci technika skenování využívaná v józe a meditaci. Spočívá v soustředěném uvědomování si pocitů v jednotlivých částech těla. Vyžaduje to trpělivost a pravidelný trénink.