Zpověď zdrcené maminky zastřelené dívky z fakulty: Jen jsem chtěla za svou Eliškou

Její matka, Lenka Šimůnková, se rozhodla promluvit veřejně o svém zármutku a boji, který nyní vede nejen za památku své dcery, ale také za zlepšení bezpečnostní situace na školách a větší podporu ze strany institucí. Eliška byla nejen studentkou, ale také aktivní bojovnicí za práva LGBT komunity. Její smrt přišla v době, kdy se intenzivně snažila dosáhnout změny ve společnosti, což dodává její ztrátě ještě hlubší rozměr. Lenka Šimůnková vzpomíná na poslední telefonát s dcerou, ve kterém Eliška vyjadřovala zklamání z neúspěchu návrhu na manželství pro všechny. „Volala mi a říkala: Maminko, nevyšlo to. Chtěla jsem na Vánoce požádat Adélku o ruku, chtěly jsme se vzít,“ popisuje smutné chvíle Lenka, která nyní v boji své dcery za rovnoprávnost pokračuje. Zpověď Lenky Šimůnkové také odhaluje nedostatečnou podporu ze strany Univerzity Karlovy a policie v této nešťastné situaci. Ačkoli by se od těchto institucí očekávala aktivní účast a pomoc, realita byla zklamáním. Pochybení v komunikaci a absence konkrétních akcí způsobily, že se rodina cítí opuštěna a nedostatečně podporována v době, kdy je podpora nejvíce potřebná.Dcera se mi měla vrátit ve čtvrtek o půl šesté ze školy a nevrátila se,“ řekla Lenka Šimůnková v pořadu České televize 168 hodin. Telefon jenom zvonil a nikdo se neozýval „Vzala jsem telefon a začala volat svojí Elišce, ale ten telefon jenom zvonil,“ popsala Šimůnková, jak se v osudný den postupně musela smířit s tím, že svoji dceru už nikdy neuvidí.