Českem se šíří svrab, nejhorší situace je na Přerovsku. Školy se tam důkladně dezinfikují

Jedná se o svrab, svědivou dermatózu způsobenou zákožkou svrabovou (Sarcoptes scabiei variatio hominis). Ačkoliv mnozí mohou mít za to, že svrab je nemocí minulosti, realita je jiná. V České republice se tato nemoc umisťuje na první místo mezi profesionálními dermatózami! Historie svrabu sahá až do biblických dob, první popisy pocházejí od Hippokrata. Zákožka svrabová, která nemoc způsobuje, je malý parazit, který si na lidské kůži vyhrabává tunely, kde klade vejce. Ačkoli počet parazitů na jedince s běžným svrabem nepřesahuje 10 až 20, v případě tzv. norského svrabu může jich být až několik milionů. V poslední době se v Olomouckém kraji, zejména pak v okrese Přerov, objevuje značný nárůst případů svrabu. Jen v lednu zaznamenali hygienici 72 případů z celkových 108 v kraji. Situace vyžaduje rychlou a důkladnou reakci, zejména ve školách, kde se objevily některé případy. Například Základní škola U Tenisu v Přerově musela podstoupit rozsáhlou dezinfekci po nahlášení několika případů mezi žáky. Přenos svrabu je možný přímým kontaktem s infikovanou osobou, ale i nepřímo, například prostřednictvím ložního prádla nebo oblečení. To znamená, že v boji proti šíření této nemoci je důležitá nejen osobní hygiena, ale také důkladné čištění a dezinfekce prostředí, ve kterém se infikovaná osoba pohybovala. Z hlediska léčby je na celém světě nejúčinnějším prostředkem proti svrabu permethrin, který je doporučován Světovou zdravotnickou organizací (WHO) jako lék první volby. Tato látka je bezpečná a může být používána i u malých dětí, těhotných a kojících žen. Permethrin má vynikající bezpečnostní profil, prakticky se neabsorbuje a je dobře snášen pacienty. Epidemiologické opatření zahrnuje léčbu celé rodiny či kolektivu, kde se svrab objevil, a důkladnou dezinfekci prostředí. Oblečení a ložní prádlo je třeba vyprat na vysokou teplotu nebo dokonce vařit, aby se zákožky zcela zničily. Výskyt svrabu se ve světě cyklicky opakuje, přičemž epidemie nastávají v pravidelných intervalech přibližně každých 15 let.