Spartakiáda symbolizovala oslavy a sjednocení národa za éry komunismu

1846
Sdílejte

Spartakiáda byla nejen sportovním svátkem, ale i politickým nástrojem, který měl ukázat světu sílu a soudržnost socialistické společnosti. Statisíce účinkujících mužů, žen a dětí všech věkových kategorií se synchronně pohybovaly v choreografiích, které zdůrazňovaly kolektivní ducha nad individuálním úsilím. Tyto akce byly pečlivě režírované a představovaly ideální socialistický lid jako mocnou, avšak ovladatelnou sílu v rukou režimu. Vznik Spartakiády lze vystopovat až k německému Turner hnutí a české sokolské tradici, která klade důraz na fyzickou kulturu jako prostředek národního probuzení a posílení. Pod komunistickým režimem se tento koncept transformoval a byl využit k propagaci socialistických ideálů. Petr Roubal ve své knize „Spartakiads: The Politics of Physical Culture in Communist Czechoslovakia“ zkoumá politické, sociální a estetické rozměry těchto masových fyzických demonstrací. Prostřednictvím rozsáhlých rozhovorů a archivního výzkumu odhaluje, jak obyčejní, nepolitičtí gymnasté přijímali, ale i vyzývali oficiální rituály, a jaké nároky byly kladeny na organizaci Spartakiád, včetně finančních nákladů a znalostí a dovedností vyžadovaných od stovek bývalých sokolských funkcionářů.

Kam dál?

Vánoce Husákových dětí: Skleněné ozdoby a méně dárků. Trávili jsme většinu času venku a mezi paneláky vznikala v zimě ledová hřiště

Co se pilo za socíku : Český turek, šípkový čaj i šťáva. Vzpomínáte, jak voněly prodejny potravin, kde téměř nonstop pracovaly kávové mlýnky?

Šikana, pakárna, ale i hrdinství. Jak vypadala vojna v dobách komunistického režimu? A měla by být opět povinná?

Sedmička pionýrů, Květy nebo Dikobraz. Vzpomenete si, co jste za „socíku“ četli vy?

Co se jedlo za minulého režimu: smaženky, kuře s broskví, aspik i vepřová konzerva

Další články