Spartakiáda symbolizovala oslavy a sjednocení národa za éry komunismu

Spartakiáda byla nejen sportovním svátkem, ale i politickým nástrojem, který měl ukázat světu sílu a soudržnost socialistické společnosti. Statisíce účinkujících mužů, žen a dětí všech věkových kategorií se synchronně pohybovaly v choreografiích, které zdůrazňovaly kolektivní ducha nad individuálním úsilím. Tyto akce byly pečlivě režírované a představovaly ideální socialistický lid jako mocnou, avšak ovladatelnou sílu v rukou režimu. Vznik Spartakiády lze vystopovat až k německému Turner hnutí a české sokolské tradici, která klade důraz na fyzickou kulturu jako prostředek národního probuzení a posílení. Pod komunistickým režimem se tento koncept transformoval a byl využit k propagaci socialistických ideálů. Petr Roubal ve své knize „Spartakiads: The Politics of Physical Culture in Communist Czechoslovakia“ zkoumá politické, sociální a estetické rozměry těchto masových fyzických demonstrací. Prostřednictvím rozsáhlých rozhovorů a archivního výzkumu odhaluje, jak obyčejní, nepolitičtí gymnasté přijímali, ale i vyzývali oficiální rituály, a jaké nároky byly kladeny na organizaci Spartakiád, včetně finančních nákladů a znalostí a dovedností vyžadovaných od stovek bývalých sokolských funkcionářů.