Příroda byla hlavním dětským hřištěm. Děti lezly na stromy, hrály si v potoce nebo vymýšlely dobrodružství v lesích a polích. Oproti dnešním předepsaným a bezpečnostně certifikovaným hřištím byl svět venku jedním velkým dobrodružstvím. V oblasti materiálních věcí panovávala větší rovnost. Nebylo tak důležité, co máš na sobě nebo jakou značku nosíš. Společenský status nebyl tak silně spojen s materiálním vlastnictvím. Dnešní svět, kde děti cítí tlak na to, aby měly nejnovější módní trendy a elektroniku, byl tehdy nepředstavitelný. Zkrátka a dobře, období 70. a 80. let bylo zpětně vnímáno jako doba bezprostředního dětství, kdy byl svět méně komplikovaný a dětská fantazie měla prostor k rozvoji. V dnešní době, kdy jsou děti vystaveny mnoha digitálním distrakcím, se může zdát, že něco z té bezstarostnosti se ztratilo. Přesto je důležité si uvědomit, že každá doba má svá specifika a kouzlo, a co je pro jednu generaci normální, může být pro jinou generaci exotikou.
