Zanedbávání hygieny, nedostatečná výživa, špatná péče o proleženiny, fyzické i verbální zneužívání – to vše jsou symptomy hlubšího problému. Základním kamenem je nedostatek lidskosti a času, který by pracovníci mohli věnovat každému klientovi. Starší lidé se tak často cítí opuštění, nechtění a zbyteční. Řešení této situace není jednoduché, protože jde o hluboce zakořeněné problémy, které se vyvíjely roky či desetiletí. Přesto je zřejmé, že systém potřebuje reformu, která by kladla důraz na lidský přístup, adekvátní čas pro každého klienta a vzdělávání pracovníků v oblasti empatie a komunikace. Péče o seniory by měla být prioritou společnosti, která stárne, a my bychom měli být připraveni investovat nejen finanční prostředky, ale také čas a pozornost, aby byl každý senior v domově důchodců ošetřen s úctou a důstojností, kterou si zaslouží. Je na čase, aby se hlasité „Fuj, ty zase smrdíš!“ změnilo v laskavé „Jak se dnes máte?“ a aby domovy důchodců byly skutečně domovy, a ne jen ústavy plnící základní potřeby.
