Téma, které rozděluje rodiče předškolních dětí na dva nesmiřitelné tábory. Na jedné straně stojí matky (a otcové), kteří se vracejí do zaměstnání a zoufale hledají místo pro své potomky ve školce. Na druhé straně jsou rodiče na rodičovské dovolené, kteří si pro své děti školkové místo také vybojovali. Konflikt je na spadnutí, když se zaměstnaná matka dozví, že pro její dítě nebylo místo, zatímco jiné, jehož matka je na rodičovské, bylo přijato. V minulosti bylo zaměstnání matky klíčovým kritériem pro přijetí dítěte do mateřské školy. Dnes se karty obrátily a rozhodujícími faktory jsou věk dítěte a trvalé bydliště. To by se mohlo jevit jako spravedlivější systém, ale zároveň to vyvolává otázky o spravedlnosti a efektivitě využívání státních zařízení. Zaměstnané matky argumentují, že školka by měla sloužit především jako podpora pracujících rodičů, kteří nemají jinou možnost péče o děti. Když místo v školce zabere dítě rodiče na rodičovské dovolené, který by teoreticky mohl dítě pečovat doma, pociťují to jako nespravedlnost. Mámy na rodičovské na druhou stranu obhajují své právo na přístup k předškolnímu vzdělávání pro své děti a poukazují na důležitost sociálního rozvoje dětí v kolektivu. Problém je složitější, než se na první pohled zdá. V mnoha rodinách, kde jeden z rodičů zůstává doma s dítětem, může být druhý rodič na hraně svých možností, co se týče práce a péče o domácnost.
