Kritici snižování věkové hranice pro volební právo často argumentují, že mladí lidé nemají dostatek životních zkušeností nebo jsou snadno ovlivnitelní. Avšak studie a průzkumy veřejného mínění ukazují, že mladí lidé nejsou náchylnější k populismu nebo extremistickým ideologiím než starší voliči. Navíc větší expozice informacím může znamenat lepší schopnost kritického myšlení a ověřování faktů.V kontextu práv a odpovědností, které jsou již mladým lidem svěřeny ve věku 16 let – jako je možnost získání řidičského oprávnění, práce nebo dokonce založení rodiny – se zdá být volební právo dalším logickým krokem k uznání jejich dospělosti a schopnosti podílet se na formování společnosti.Zatímco diskuse o snížení věkové hranice pro volební právo pokračuje, je zřejmé, že zájem o zapojení mladých lidí do politického procesu roste. Ať už se Česká republika rozhodne tuto změnu implementovat či nikoliv, důležité je, aby se na mladé lidi dívalo jako na plnohodnotné členy společnosti, kteří mají co říci o její budoucnosti.
