Smutný apel
„Na začátek chci poděkovat rodině, blízkým a přátelům, že nám pomohou doprovodit našeho syna na poslední jeho cestě. Já jako otec, ani neumím vyslovit, jakou bolest prožíváme. Asi to bude tím, že naše společnost zavřela oči před vším a stává se z ní násilná společnost,“ řekl nešťastný Roman Dominik na pohřbu. Ztráta jediného syna jeho i jeho manželku neskutečně bolí, což bylo zřejmé i z jeho následujících slov.
„Romanko, byl jsi naším světlem, radostí a nadějí. Krutost tvých spolužáků, hlavně spolužaček, tě dohnala k tomuto činu. Chybíš nám. Chybí nám tvůj smích. Tvé stand-upy. Tvůj úsměv. Pohlazení a polibky,“ řekl s pláčem. Zároveň apeloval na všechny, aby řekli stop násilí a šikaně. Ať už nikdo nemusí zažívat to, co zažívají oni, aby se taková tragédie neopakovala…
„Aby tento čin nezůstal bez potrestání, neboť pohřbít svého jediného syna a dožít se toho, že rodič pohřbí dítě, které mělo život před sebou, je velká krutost. Osoba, která nese největší zodpovědnost, by si měla vstoupit do svědomí a zeptat se sama sebe, proč jsem křičela skoč a proč jsem nezakřičela pojď dolů? Toto je otázka, která nás bude trápit, nejen mě, mou ženu, ale i blízké.
