Vědci takto vylepšené buňky nejprve vložili do prasečích embryí, které geneticky upravili tak, aby si nedokázaly vyvinout ledviny. Tato embrya následně vložila do těla samice a nechala je volně se vyvíjet. Jak informují ve vědeckém časopise Cell Stem Cell, když je po měsíci vybrali a prozkoumali, zárodky prasat si vytvořily zárodky lidských ledvin.
Rizika i optimismus
Jedná se o první a jedinečný úspěch tohoto typu, takže získané ledviny ještě ani zdaleka nelze transplantovat lidskému pacientovi. Důvodů je hned několik. V první řadě nejde o „hotové“orgány, jejich vývoj by si vyžádal podstatně více času než jeden měsíc. Také není jasné, jaká je kvalita vypěstované tkáně, jinými slovy, nevíme, zda by jejich výkonnost stačila lidskému příjemci. V neposlední řadě přibližně třetina buněk v ledvinách byla prasečí. Tak vysoké procento buněk, které nepatří člověku, by mohlo vést k odmítnutí orgánu imunitním systémem pacienta. Autoři výzkumu jsou však optimističtí a odhadují, že všechny i další překážky se podaří vyřešit v průběhu desetiletí. Potom tomu, aby se lidem implantovaly orgány z lidských buněk vypěstované v těle prasata nebo jiného živočicha, nebude bránit nic. Tedy alespoň technicky.
Existují totiž i jisté etické výhrady. Lidské buňky by se během vývoje mohly dostat do mozku a reprodukčních systémů zvířat. První případ by mohl ovlivnit mentální schopnosti živočichů. Vědci ho pozorovali už během tohoto předběžného a krátkotrvajícího pokusu. Druhý by pro změnu mohl vést k přenosu lidských genů přes spermie, respektive vajíčka prasat (nebo jiných živočichů) do další generace daného zvířecího druhu.
