V dětství jsme jezdili v autech bez bezpečnostních pásů a airbagů. Lahvičky s léky neměli bezpečnostní uzávěry, dveře často nebyly zamčené a skříně se nazamykali vůbec.
60.,70.,80. a 90. léta
Pili jsme vodu z pítka na rohu, ne z plastikových lahví. Nikoho by ani nenapadlo jezdit na kole v přilbě. Hrůza!
Celé hodiny jsme dávali dohromady nejrůznější vozítka z prkénka a koleček od kočárků a až když jsme se řítili z kopce, vzpomněli jsme si, že na ně nemáme brzdu.
Teprve když jsme tímto způsobem několikrát vletěli do trnitých keřů šipek, poznali jsme, že bez brzd to není ono. Z domova jsme odcházeli ráno a po škole jsme se hráli kdoví kde venku.
Domů jsme se vraceli, když se rozsvítily první lampy. Celý den nikdo nevěděl, kde jsme. Mobily neexistovaly.
Pokračování na další straně
