Naše dětství bylo jiné, v zimě jsme sáňkovali, hráli sněhové koule a byli šťastní

Babička už na nás čekala s chlebem upečeným v troubě a dalšími domácími dobrotami. Z lahodného jídla a vydatného spánku jsme se téměř znovuzrodili. Po snídani jsme se oblékli a vyšli na dvůr, ulici, pole, kdo byl k čemu blíž a kde bylo více dětí. S dětmi jsme se tu potkali jen na prázdninách, ale dobře jsme si rozuměli. Hráli jsme spolu od rána do večera, dovnitř jsme šli, jen když nás pozvali na jídlo. V zimě jsme se váleli v čerstvém křupavém sněhu, hráli sněhové koule, sáňkovali po svahu, a když nastal večer, šli jsme dovnitř zčervenaní a mokří. Vypili jsme horký čaj, snědli toustový chléb s tukem nebo co měli doma prarodiče, pak rychlé umytí a šli spát do dobře vytopeného pokoje. Byli jsme zdraví a šťastní, měli jsme hezké dětství, hodně jsme si hráli. Dnešní děti si to už bohužel neumí představit