„Co tam máme dělat?“
„To jsou tvoje věci, já vím, co jsme dělali, když jsme byli děti!“ Ráno jsme vstali a dali si od maminky upečený výborný vláčný koláč a k němu jsme pili horké kakao, které bylo z mléka, které dávala babiččina kráva. Šli jsme ven a hráli jsme si na dvoře, na ulici, s ostatními dětmi. S kým? S každým, kdo byl kolem. Nebylo důležité, že se známe dlouho. K zábavě nám stačil jeden míček.
Pokračování na další straně
Nemohli jsme se dočkat, až si po snídani půjdeme hrát ven a domů jsme šli až večer. co jsme udělali? Hráli jsme míč, hráli na schovávanou, chytali, sbírali květiny, pozorovali ptáčky, honili králíky. Když jsme dostali hlad, zaběhli jsme dovnitř pro krajíc mastného chleba, který jsme s radostí snědli špinavýma rukama. Ano, děti moje, pro mastný chleba jsme si nevybírali jako dřív. Tehdy nebyly hamburgery, párky v rohlíku atd.
Nepsali jsme sousedovi, pokud jsme si s ním chtěli hrát, stáli jsme na plotě a křičeli na něj. Nezáleželo ani na oblečení, které jsme měli na sobě, k večeru jsme byli stejně všichni špinaví.
