„Byli jsme šokováni, že to funguje tak dobře. Pro neinvazivní metodu je to skutečný skok vpřed,“ zhodnotil výsledky jeden z lídrů studie, neurolog Alexander Huth, který na této technologie pracuje zhruba patnáct let.
Nefunguje univerzálně
Odborná obec vnímá tuto studii jako velký krok vpřed, americký server však upozorňuje, že metoda dekódování mozkové aktivity má stále velké limity. Jak uvedl Dr. Alexander Huth, skenery jsou objemné, drahé a hlavně potřebují dlouhou dobu na trénink se sledovanými osobami. Přitom tento únavný proces nelze aplikovat obecně. I když AI zařízení relativně přesně dešifrovalo myšlenky účastníka, jehož data dříve hodiny analyzovalo, na jiné osobě už to nefungovalo. Znamená to, že každý mozek má jedinečné způsoby zpracování toho, co se kolem něj děje. Dr. Huth také zaznamenal, že účastníci studie dokázali AI zmást tím, že mysleli na něco jiného, než byl aktuálně poslouchán podcast, nebo sledovaný film. Podle něj umělá inteligence současnosti sice dokáže číst naše myšlenky, ale omezeně a jen pokud jí to dovolíme.
Potenciálne hrozby
Otázkou je, kolik bude trvat, než se skenery myšlenek zdokonalí a co to bude pro lidskou společnost znamenat. Při rychlosti, jakou progres vývoje AI postupuje, je možné, že už za pár let nás bez problémů přečtou. Na jedné straně to určitě bude přínosem ve zdravotnictví nebo při vyšetřování zločinů, na straně druhé však odhalí naše nejtajnější touhy, zjistí naše plány, z hlav odborníků „vytáhnou“ nápady či dokonce utajované projekty a informace.
Pokud v zájmu pokroku budeme ignorovat výstrahy stále větší skupiny odborníků, kteří hovoří o nutnosti regulace, v dohledné době pravděpodobně zůstaneme před novými technologiemi jako nazí. A to je jen jedna z hrozeb, na které vědci, včetně „křestního otce AI“ Geoffrey Hintona , stále hlasitěji upozorňují.
