Vlastní pohřeb byl Haně Zagorové (†75) ukraden. Opravdu mi je srdečně jedno, jaký bude, já už nic nezkazím, říkala.
Byla fatalistka. Milovala život, žila výlučně přítomností a nezabývala se tím, co by bylo kdyby… „Asi právě proto, že jsem zažila hodně utrpení, těším se z každého dne. Velmi dobře totiž vím, jaké to je, když máte pocit, že zítra nebude,“ vyjádřila se v minulosti česká zpěvačka Hana Zagorová (†75) pro PLUS 7 DNÍ. Byla ráda, když se k ní lidé chovali familiárně, blízko k ní se však dostal málokoho. Jako optimistka si dlouho nepřipouštěla vážnost svého zdravotního stavu a věřila, že se vrátí na pódia před fanoušky. „Schopnost jít do ringu a bojovat je to nejdůležitější. Rezignace totiž znamená konec,“ prohlásila s odhodláním zpěvačka, se kterou jsme se minulý týden museli krátce před jejími sedmdesátými šestými narozeninami navždy rozloučit.
Bohužel se dal krájet
Začátek konce Hany Zagorové zapříčinil kovid, který si před dvěma lety odnesla pravděpodobně z jednoho ze svých koncertů. V kombinaci s její celoživotní krevní chorobou měl pro ni fatální následky. Těžký průběh ji pomalu, ale jistě ničil ze všech stránek. „Říká se, že Pán Bůh nebo nějaké univerzum naloží člověku jen tolik, kolik unese. Nevím, co si o mně myslí, ale mám pocit, že mi už nakládá dost,“ postěžovala si zpěvačka. Nezvratný fakt, že se se zpíváním musí rozloučit, ji ničil. Když o zrušeném koncertu v pražské Lucerně mluvila před televizními kamerami, nezvládla emoce a rozbrečela se.
Hanka nakonec skonala v nemocnici a zdrcený manžel Štefan Margita ohlásil rozlučkovou zádušní mši dříve, než jsme zprávu o její smrti stihli do absolutních důsledků zpracovat. Když jsme vcházeli do útrob kostela na pražské Malé Straně, z reproduktorů zněla skladba Já se vznáším. Ani následující svižné hity však nedokázaly zmírnit bolestnou atmosféru, která se dala krájet. V první řadě jsme si všimli zdrcené zpěvaččiny o dva roky starší sestru Evelyn, než s kamenným pohledem hledí na rakev. Možná si v té chvíli promítala krásné chvíle jejich dětství v rodných Petřkovicích u Ostravy.
Článek pokračuje na další straně
