Ačkoli si uvědomovala, že její reakce je přehnaná, nedokázala si pomoci, přičemž za všechno může údajně její zážitek z mládí: „V sedmdesátých letech jsem byla jedním z pěti dívek se stejným jménem v mé třídě a slíbila jsem si, že nikdy nedovolím mým dětem prožívat totéž,“ svěřila se s důvodem, pro který ji jméno dcerky tak trápilo.
Sama se nakonec rozhodla své jméno změnit hned, jak to bylo možné a při jakmile uslyším svého pravého jména má dodnes paniku. Od jiných žen si na závěr ptá radu, zda má dát změnit i dceřino jméno proto, že ho má tak mnoho dívek. Co byste jí poradili?
