Už když k němu byl posazen poprvé, jeho matka zahrála tón a on jej byl schopen podle sluchu ihned najít. Netrvalo dlouho a chlapec se naučil hrát celé písně po jednom pouhém poslechu. „Byl jsem z toho tak nadšený,“ uvedl Patrikův otec, po němž chlapec zdědil své jméno. „Nebylo nám určeno si spolu zahrát baseball, ale bylo nám určeno hrát spolu muziku,“ dodal hrdý otec.
„Díky svému talentu poznávám mnoho lidí“
Když byl Patrick trošku starší, hrál na školních představeních a dalších veřejných vystoupeních. Díky tomu, že talentovaný muzikant už od malička neviděl, nevnímal svou slepotu jako vadu, ale spíš naopak. K pianu přidal ještě hru na trumpetu, s níž se stal součástí pochodové kapely na Univerzitě v Lousville.
