„Dědu jsem nikdy nepoznal, ale vím, že bychom si rozuměli“
„Bohužel jsem dědu nezažil, což mě strašně mrzí,“ svěřil se Daniel. „Od mala jsem ale z vyprávění rodičů i babičky slyšel, že byl neuvěřitelně přátelský a veselý člověk. Měl rád společnost, miloval rodinu a sportoval, kdykoli mohl.“
Stanislav Tříska byl nejen výborný herec, ale i muž, který se uměl radovat z maličkostí. „Vyprávěli mi, že si dokázal během chvilky zapamatovat dlouhé texty a do každé role dával kus sebe. Měl silnou paměť a obrovskou chuť tvořit,“ doplnil vnuk.
Manželství plné lásky a oddanosti
Tříska byl oddaným manželem i otcem. Se svou ženou Zdeňkou, herečkou a kolegyní z divadla ve Zlíně, tvořili nerozlučnou dvojici. Měli spolu dvě děti – syna a dceru.
„Babičku měl děda neskutečně rád. Byli spolu pořád, jak v práci, tak doma. Když babička onemocněla a později zemřela, strašně těžce to nesl,“ říká Daniel. „V rodině se dodnes říká, že děda zemřel steskem. Odejít bez ní už prostě nechtěl.“
Miloval divadlo, sport i výlety
Kromě herectví měl Stanislav Tříska i spoustu dalších zájmů. Ve městě Napajedla vedl ochotnický soubor, kde pomáhal místním s přípravou inscenací. „Byl to člověk, který se nezastavil. Hrál tenis, ping-pong, rád chodil do přírody a jezdil na výlety. Dlouhá léta také pravidelně navštěvoval zápasy zlínských hokejistů a fotbalistů,“ vzpomíná rodina.
Každé léto navíc vyrážel se svými nejbližšími na Chlum u Třeboně, místo, které si zamiloval.
„Byl veselá kopa, přesně jako ve Slunce, seno…“
Slavná role Škopka ze Slunce, seno… byla pro Třísku jako šitá na míru. „Jak ho lidé viděli na plátně, takový prý byl i v reálném životě. Sršel humorem, rád si dělal legraci a měl obrovské srdce,“ vypráví Daniel.
Přestože mu film přinesl popularitu, Tříska zůstal skromným člověkem. „Neslávil se, nedělal ze sebe hvězdu. Dělal to, co ho bavilo, a zůstal nohama na zemi.“
Na natáčení se podle rodinných vzpomínek často smálo – prý dokázal vymyslet žert nebo vtipnou situaci v každé chvíli. „Historek bylo určitě spoustu, jen se žádná přesně nedochovala. Ale všichni říkají, že s dědou nikdy nebyla nuda.“
Tragédie v divadle: smrt, kterou nikdo nečekal
Na sklonku života přijal Tříska nabídku stát se členem pražského Činoherního klubu, což bylo pro něj velké profesní uznání. Jenže když jeho manželka vážně onemocněla, neváhal ani na okamžik a vrátil se do Zlína, aby byl u ní.
„To o něm hodně vypovídá. Měl možnost hrát v jednom z nejlepších divadel, ale raději se vzdal snu, jen aby byl babičce nablízku. Rodina pro něj byla nejdůležitější,“ říká jeho vnuk.
Osudného dne, kdy zemřel, byl v divadle. „Zkoušeli představení a během přestávky si šel osprchovat. Tam se mu udělalo zle a nikdo u toho nebyl. Byla to nešťastná náhoda – prostě tam zůstal sám,“ vzpomíná Daniel se smutkem.
Nikdy si prý nestěžoval na žádné zdravotní potíže. Byl aktivní, plný energie a plánů. O to větší šok jeho odchod pro všechny byl.
Od dělníka k herci, který si získal celé Česko
Stanislav Tříska se narodil v Plzni, vyučil se brašnářem a než se stal hercem, pracoval jako dělník v Chebu. Právě tam začala jeho cesta k divadlu – nejprve jako ochotník, později jako profesionál. Když se otevřelo nové divadlo ve Zlíně, dostal nabídku k angažmá, kterou s radostí přijal.
