Okresní soud následně ženu potrestal trestním příkazem za usmrcení z nedbalosti. Jak přesně byl trest formulován, Ústavní soud v dostupném nálezu neodkryl, ale vše nasvědčuje tomu, že nešlo o nepodmíněné odnětí svobody. Pravděpodobně padla podmínka nebo některá z mírnějších forem trestu.
A právě to rodina – matka zesnulého hocha, nevlastní otec a nevlastní dědeček – odmítala přijmout.
„Chceme spravedlnost!“ volala rodina
Příbuzní tvrdili, že soudy nepostupovaly dostatečně důkladně. Podle nich došlo k porušení práva na účinné vyšetřování a k tomu, že se trestní soud nevyjádřil k jejich nároku na odškodnění. Rodina se proto obrátila až na Ústavní soud, poslední instanci, která mohla rozhodnutí zvrátit.
Babička, která tragédii nese velmi těžce, v řízení uvedla, že svého činu hluboce lituje. Od začátku prý usilovala o smír, chtěla se s rodinou dohodnout a údajně nabízela i finanční kompenzaci.
Ústavní soud: Žádné chyby. Trestní příkaz byl na místě
Senát vedený Janem Wintrem ale rodině vzkázal jasné NE.
Podle soudců trestní soud nepochybil a zvolený postup byl v dané situaci zcela legitimní.
„Účelem trestního příkazu je zjednodušení a urychlení řízení v méně složitých případech,“ připomněl Wintr. Jinými slovy – pokud je věc jasná a není sporu o tom, co se stalo, soud může rozhodnout rychleji a bez hlavního líčení.
Ústavní soud také zdůraznil, že podněty příbuzných k dalšímu dokazování nebyly takového charakteru, aby vyžadovaly zásah. Rodina dle něj spíše polemizovala o drobných detailech, které by nic neměnily na právní kvalifikaci.







