„Všichni tušíme, že hospodaření církve směřuje ke kolapsu. Už dřív jsme si dělali finanční rezervy, abychom vůbec přežili,“ říká duchovní. Jeho rodina nyní žije z úspor a z podpory věřících, kteří mu nosí drobné finanční dary. „Lidé mi dávají čtyři, někdy pět tisíc měsíčně. Říkají: Otče, vezměte si to, ať můžete dál sloužit. Bez nich bychom byli úplně bez prostředků,“ dodává.
Na menších farnostech si někteří duchovní museli najít druhou práci, aby vůbec pokryli základní výdaje. Jinde zase provozní náklady – například elektřinu nebo opravy kostela – platí přímo věřící.
„V sídle už nikdo není“
Podle duchovních se v ústředí církve, tedy v Pražské eparchii, rozpadl veškerý administrativní aparát. „Zůstala tam jen ekonomka, osmdesátiletý arcibiskup Michal Dandár a občas se objeví mluvčí Tomáš Jarolím. Jinak nikdo,“ říká jeden z kněží.
Na jaře se podle něj sešla eparchiální rada i zástupci odborů a dospěli k závěru, že církev pravděpodobně bude muset vstoupit do insolvence.
Kde skončily stovky milionů ze státních náhrad?
Od roku 2013 dostala pravoslavná církev od státu více než miliardu korun jako součást církevních restitucí a finančních náhrad. Každý rok jí stát posílá kolem 80 milionů korun na platy duchovních a provozní výdaje. Tyto příspěvky mají postupně klesat, až v roce 2029 skončí úplně. Přesto už teď peníze chybí.
Podobné finanční potíže se navíc neobjevují poprvé. Už v roce 2022 varoval arcibiskup Michal, že bude muset propustit až 40 procent duchovních kvůli nedostatku financí. Tehdy měla pražská eparchie zablokovaný účet kvůli dluhu na zdravotním pojištění. A nyní se situace opakuje – církev dluží státu, pojišťovnám i vlastním zaměstnancům.
Ministerstvo hrozí tvrdým zásahem
Ministerstvo kultury, které má nad církvemi dohled, už vedení pravoslavné církve poslalo oficiální výzvu k nápravě. Podle mluvčí resortu Ivany Awwadové má církev čas do poloviny listopadu, aby své závazky vůči státu uhradila. Pokud tak neučiní, hrozí jí odebrání zvláštních práv – tedy například možnosti uzavírat sňatky s platností před státem, vysílat kaplany do armády nebo věznic a zachovávat zpovědní tajemství.
„Pokud o tato práva přijdeme, bude to tragédie,“ říká jeden z duchovních. „Znamenalo by to konec duchovní služby v nemocnicích, školách i armádě. Stali bychom se církví druhé kategorie,“ dodává.
Dluhy, zástavy a exekuce
Podle údajů z katastru nemovitostí je značná část majetku pravoslavné církve zatížena zástavními právy. Církev například dluží 2,5 milionu korun UniCredit Bank, 36 milionů rakouské Oberbank AG, a letos přibylo i zástavní právo ve prospěch Finančního úřadu pro hlavní město Prahu kvůli neuhrazeným daním ve výši téměř 1,3 milionu korun.
Na základě tohoto dluhu už bylo dokonce zahájeno exekuční řízení.
Podle odborníka na insolvence Jakuba Backy to naznačuje, že problémy nejsou krátkodobé. „Tak vysoký dluh na daních nevznikne omylem. Zřejmě šlo o dlouhodobé neplacení, na které finanční úřad opakovaně upozorňoval,“ vysvětluje. Exekuce podle něj může znamenat i obstavení bankovních účtů církve, a pokud se dluhy neuhradí, hrozí dokonce rozprodej majetku nebo insolvence.
Věřící podávají trestní oznámení
Na situaci už reagují i samotní věřící. Podnikatel Volodymyr Selyskyj podal začátkem listopadu na vedení Pražské pravoslavné eparchie trestní oznámení. Podezírá ji ze špatného nakládání s majetkem a zkreslování účetnictví.
„Stát církvi vyplatil přes miliardu korun, ale nikdo neví, kam ty peníze zmizely. Duchovní, kteří mají kontrolovat hospodaření, do účetnictví vůbec nemají přístup,“ vysvětluje Selyskyj.
