„Pacienti si často stěžují, že v lékárně nedostanou přesně to, co jim lékař předepsal. Farmaceuti jim někdy nabídnou náhradu, jindy vydají jen část balení a člověk se pak musí vracet znovu. Pro obyvatele menších vesnic je to velký problém – zvlášť pokud jde o starší nebo méně pohyblivé lidi,“ vysvětluje Šonka.
Podle něj by možnost vydávat léky v ordinaci vyřešila i situace, kdy si pacient nemůže snadno zajistit dopravu do města. Lékaři by zároveň mohli léky předat i při domácí návštěvě u pacientů, kteří se těžko dostávají ven. Šonka dodává, že debata je aktuální i vzhledem k plánovanému rozvoji zásilkového výdeje léků, kdy by léky pacientům v budoucnu mohly rozvážet kurýrní služby. „Nevidím důvod, proč by v takovém případě nemohl lék předat také lékař, který ho předepsal,“ říká.
V současnosti smí praktik podat lék pacientovi pouze v naléhavé situaci, například když je potřeba okamžité podání a lékárna není dostupná. Pokud by lékař léky vydával pravidelně, riskuje od roku 2009 pokutu. V posledních letech kontroly odhalily několik případů, kdy tuto hranici někteří překročili. Zajímavé je, že podobnou změnu zvažovalo už v minulosti i ministerstvo zdravotnictví za působení Davida Ratha (tehdy ČSSD).
Proti této myšlence se ale tvrdě staví lékárníci. Viceprezident České lékárnické komory Martin Kopecký odmítá tvrzení, že by lékaři v minulosti mohli léky běžně vydávat. Podle něj to vždy bylo omezené jen na mimořádné případy. Zároveň upozorňuje, že snaha praktiků jde proti trendu v Evropské unii. „Ve většině evropských zemí je naopak kladen důraz na odbornou roli farmaceutů. Lékárníci se zapojují do preventivních programů a využívá se jejich odborná znalost při kontrole léčby,“ vysvětluje.
