Článek pokračuje na další straně
Někdy je slabý natolik, že nedokáže celý den vstát z postele. Většinou je na invalidním vozíku. Když si povídáme, usne – nemoc ho velmi vyčerpává. Často zvrací, i navzdory tomu, že nic nejedl. Nepočítám to obrovské množství léků, které musí brát a které jsem mu nanutila společně se lžičkou jogurtu. Čím dál, tím častěji mi říká: MAMI, JÁ SE Z TOHO NEDOSTANU. V takových okamžicích si nepřeje, aby se ho kdokoliv dotýkal, protože ho všechno bolí. Každý den žebrá o morfium. Každý den mi opakuje, že má strach, že se nedožije svých 11. narozenin. Tehdy mu řeknu, že budu bojovat za něho, když on nebude mít dostatek sil. Máme jen jeden druhého.“
Drake je celý můj svět. Odkdy jsem se dozvěděla, že jsem těhotná, je mým největším požehnáním. Je mou láskou, radostí, úsměvem, ale i mými slzami a bolestí. Je pro mě celý můj život.“
Jessica založila konto na, kde sbírá peníze na léčbu syna. Tato matka nám připomíná, že se nejedná o pohled na umírající dítě… musíme vědět, že za nemocí se ukrývá obrovská únava, bolest, ale také i silná vůle a naděje. Drakeovi držíme palce!
