Rodina – základ života? V této době spíše jesle
Toto je stejné jako dnes. Spousta rodičů může být s dětmi doma, ale raději se vrátí co nejdříve ke své kariéře. Za socialismu se také ženy vracely do práce a často nemusely. Pokud tedy nebyla v domě babička, pak se hned malé děti dávaly do jesliček, kde se o ně staraly „tety.“ Jak se dnes omílá, že dítě by mělo být dáno do kolektivu co nejdříve, aby si zvyklo, není to tak. V raném věku si prostě ten mrňousek s nikým hrát nebude a chce být co nejčastěji se svou mámou. A tak je to správné. Jenže…….
Z jeslí rovnou do školky
V mateřské škole se děti začaly učit politické básně, písně a někde dokonce místo Ježíška vítaly Dědu Mráze. Nosily se stejné jednobarevné punčošky nebo tepláčky. Hračky byly krásné dřevěné, nebo Mončičák, Igráček či magnetická tabulka…
Článek pokračuje na další straně
Škola – základ života
Po školce nastala škola. První třída „kašička.“ Samozřejmě, jak kde. Ale aspoň jste se tam učili číst a psát a všechno šlo pěkně pomaloučku. Později od páté třídy přibyla ruština a s tím pravidelné školní soutěže, např. recitační Puškinův památník. Dobré oko jste si u pana učitele mohli udělat tím, že jste se starali o nástěnku nebo drželi dozor na chodbě o přestávkách. Cvičební úbor byl jasně daný – kluci bílá tílka a červené trenýrky, holky bílá trička a modré trenýrky…
Žádné počítače, málo televize
