Právě na ochraně těch nejohroženějších teď záleží jak Prymulovi, tak Hamáčkovi nebo ministru Vojtěchovi. „Senioři a polymorbidní pacienti musí být chráněni a separováni, tam ta opatření musí být striktní, aby se jich nákaza nedotkla. Ale u zbytku populace je jasné, že jak se budou ta opatření rozvolňovat, ta neriziková populace se promoří. Ale nesmí to být nic masového a musí to být řízeno,“ vysvětluje Adam Vojtěch. Pozvolné rozvolňování opatření a s ním i postupné proměřování by tak mohlo probíhat řádově v několika měsících.
Mluví se například o návratu dětí do škol, k tomu by mohlo dojít již v polovině května. Děti nepatří mezi rizikovou skupinu, ovšem ani jim se nákaza zcela nevyhýbá.
Lékař Roman Šmucler je velkým zastáncem Primuly „Loď se otáčí! Směrem k vyřešení problému a k navracení našich životů k relativnímu normálu!“ ocenil Prymulovo rozhodnutí na Twitteru. „Jdeme na to!“ dodal k možnému novému směrování boje s koronavirem.
Pokračování na další straně
Skutečný počet nakažených v České republice lze jen odhadnout. Testování dosud odhalilo přes 4500 lidí s pozitivním výsledkem, stále je ale třeba počítat s nezanedbatelným procentem lidí, u nichž se nákaza projeví jen velmi mírně nebo vůbec, a tak si ani neuvědomí, že se koronavirem nakazili. Dle expertů Ústavu zdravotnických informací a statistiky by jich v populaci mohlo být až 40 %
Mezi odborníky již panují i obavy z důsledků dlouhodobé karantény a zvýšené osobní hygieny. Ta je nyní v boji s epidemiologickou vlnou důležitá, jenže dlouhodobě může přirozenou obranyschopnost oslabovat a schopnost reagovat na viry otupovat. Vadí ale i absence pohybu a snižující se fyzická kondice, chybou je i omezený pobyt na slunci, neboť to tělu dodává vitamín D, pro fungování imunity nezbytný.