Nejrizikovější skupinou jsou zejména senioři , kteří mají vysoký krevní tlak, případně cukrovku
Naopak lidé nižšího věku a ti, kteří jsou zdraví, by se měli s nemocí setkat, což by v důsledku snížilo riziko pro starší část populace. U nerizikových skupin by totiž neměla mít choroba horší průběh než chřipka.
S jeho slovy ale nesouhlasí šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček.
Vyjádřil se na Twiteru : S ukvapeným “promořováním obyvatelstva“ mám problém. Zatím se o tom nevedla odborná diskuze, chci počkat na odborníky. Upozorňuji, že taková změna by už nešla vzít zpět. I proto musíme sledovat země, kde se tato cesta neosvědčila. Například V. Británie.
Podobný názor jako Jan Hamáček zastává také premiér Andrej Babiš. „Nesouhlasím s názorem náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly, že pokud se podaří ochránit rizikové skupiny, měla by velká část zdravé populace nemoc Covid-19 prodělat nebo se s ní setkat,“ sdělil po obratu Romana Prymuly médiím. Taková myšlenka je podle něj příliš riskantní.Na jeho straně není ani ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. „Teď jsme schopni tu pandemii u nás poměrně dobře řídit. Není to tak, že ona řídí nás, nečelíme tady nějakým masivním nárůstům počtu pacientů,“ vysvětlil, proč mu současná opatření dávají smysl.
Pokračování na další straně
Navíc se domnívá, že k promoření populace stejně i tak bude docházet , ale alespoň v udržitelné míře. „Chceme v následujícím období postupně rozvolňovat nastavená opatření. Na základě toho bude samozřejmě docházet i k určitému proměřování populace. Je jasné, že nejsme schopni tu epidemii úplně zastavit, to není žádný stát na světě. Ale naším cílem je pokusit se řídit to proměřování, aby nedocházelo k žádnému nekontrolovatelnému šíření nemoci,“ vysvětlil ministr zdravotnictví.
Pokud by se nyní velká část populace nakazila a nemoc si odbyla, mohlo by to znamenat nepřiměřenou zátěž pro naše již tak přetížené zdravotnictví, na druhou stranu by se prokázalo, jak si s onemocněním lidská imunita dokáže poradit, tělo by si navíc vytvořilo důležité protilátky.
U lidí mladších 60 let, celkově zdravých, zejména bez vážných chorob srdce, krevného tlaku a dýchacích cest, je totiž průběh onemocnění Covid-19 většinou podobný běžnému nachlazení či chřipce, u mnohých dokonce zcela bezpříznakový. Z epidemiologického hlediska by tak pár dní strávených v posteli mohlo představovat skutečně menší zlo, než neschopnost lidského druhu se vyrovnat s návratem nemoci nebo dokonce mutací viru.
Pokračování na další straně
