Jistou dobu jí pomáhala ředitelka zařízení, ale ta se bohužel dostala do karantény. Poslední naděje byla v pravidelných návštěvách lékaře, zklamal však na plné čáře. Vydává totiž jen pokyny a předepisuje léky, přičemž zdravotnické úkony odmítá provádět.
O Alexandru se ale začíná obávat i její manžel, protože pracuje téměř 24 hodin denně. Rozhodl se tak obcházet kláštery a najít pomoc u jeptišek, které by mohly pomoci sestřičce s péčí o pacienty. „Můžeme se za ni pouze modlit,“ tuto odpověď vyslechl už několikrát.
