Situace je už natolik zlá, že lékaři se musí rozhodovat, koho zachrání a koho zachránit nelze. „Oficiálně se o tom sice velmi nemluví, ale je to nevyhnutelné. Když vám v průběhu krátkého času přijde padesát těžkých případů nákazy a vy máte jen deset přístrojů na umělou plicní ventilaci, musíte si vybrat, koho na přístroj napojíte,“ uvedla s tím, že počet pacientů neustále narůstá a bylo nutné dokonce založit „polní“ nemocnice. „V prostorách různých výstavišť už vznikají provizorní stanové nemocnice. Španělsko se z několik stovek nakažených dostalo za dva týdny tam, kde je teď,“ uvedla.
Pokračování na další straně
„V pátek jsme museli stanovit věkovou hranici – 75 let. Lidé nad touto hranicí se už u nás neléčí. Lékaři se tak musí rozhodnout, kdo má vyšší šanci přežít. Bude to znít hodně špatně, ale těmto pacientům v naší nemocnici podáme sedativa, uspíme je a necháme je zemřít. Je to vlastně možné přirovnat k jakési specifické formě eutanazie,“ šokovala lékařka.
Nakažených jsou ve Španělsku už desetitisíce a desítky stovek mrtvých. Lékaři jsou vyčerpaní. „Povídala jsem si o tom s kolegy, kteří jsou v těchto těžkých časech v první linií a jsou neustále v kontaktu s nakaženými. Plakali. Tato situace je bezprecedentní. Lékař musí několikrát denně určit, komu dokáže pomoct a koho nechá zemřít.“
Pokračování na další straně
