Sedím na chodbě a čekám až přijde sestra, ukazuje mi pokoj, kde budu ležet. 8 žen v kruhu a velkém pokoji, no, tak to teda rozhodně nedám. Všechny vypadaly, že už tu dlouho nebudou. Normálně jsem z toho pokoje utekla a brečela, že tohle teda už nedám. Díky bohu se uvolnilo jedno místo a já zůstala na pokoji s paní, která měla asi 60 a byla naprosto úžasná. Byla jsem totiž na tom oddělení nejmladší ve svých 24, pořád se mě všichni ptali, co tam dělám, že jsem moc mladá. Ne nejsem, ta potvora si nevybírá, přijde a je jedno, kolik vám je. Co teprve malé děti.
Vypadaly mi vlasy, nosím šátek, jsem vlastně takový pirát haha. Však co, hlavně se z toho nepo..
