V roce 1994, ve věku sedmnácti let, postavil svépomocí funkční jaderný redaktor u domu své matky. K výrobě použil jen baterie, které našel doma, staré hodiny, lucernu, lepicí pásky a uran z Československa.
Davida vždy fascinovala chemie a fyzika.
David byl už odmala považován za podivné dítě. Už v šesti letech byl známý pro své nadšení pro provádění různých experimentů a lásku k vědě. Částečně za vším možná stála i skutečnost, že se chlapcovi rodiče rozváděli a ponoření se do světa vědy mu pomáhalo toto těžké období překonat.
Když malý David dostal od dědečka knížku „The Golden Book Of Chemistry Experiments“
(Zlatá kniha chemických experimentů), jeho nadšení poté ještě vzrostlo. Neustále byl zabrán buď do pročítání knihy anebo do uskutečňování v ní popsaných pokusů.
Víkendy trávil David u své matky a jejího přítele – tam, v cizím prostředí a bez přátel, si připadal osaměle. Jeho dědeček o tom dobře věděl a věděl i to, jak moc miluje vědu. Právě proto mu věnoval knížku plnou chemických pokusů, doufaje, že se s ní jeho vnuk o víkendech zabaví.
